Historie obce
Stručná historie obce
Obec Křenovice leží zhruba v polovině silnice Tábor – Písek v nadmořské výšce 470 až 500 m.
Místo dnešní vesnice bylo osídleno již v předhistorickém období. Archeologické nálezy vypovídají o přítomnosti lidí ze střední doby bronzové patřící k česko-falcké mohylové kultuře (1550 až 1200 let před Kr.) Zbytky dnes již poničených mohyl jsou patrné v Křenovickém lese a na Petrově vrchu v podolském katastru.
Významný archeologický nález byl učiněn v samotných Křenovicích. Pan Kott z Bojenic při dobývání kamene v lokalitě na Pastvišti objevil poklad a odevzdal ho bernartickému učiteli Emilu Průchovi. Ten ho v roce 1897 věnoval do Muzea království českého. Poklad ze střední doby bronzové obsahoval dva bronzové náramky, polokulovitou jehlici, dva malé úlomky bronzu, 30 úzkých zlatých pásku a 618 jantarových perel – pravděpodobně původem z Pobaltí.
První písemná zmínka o Křenovicích je z roku 1379, kdy pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi dal vypracovat seznam všech arcibiskupských panství. Ze soupisu vesnic, pořízeném arcibiskupským notářem Jindřichem Hezlínem z Humpolce pro zvláštní daň jako pomoc králi Václavu IV. při nastoupení jeho vlády, se dozvídáme, že Křenovice byly součástí vltavotýnského panství spolu s dalšími 32 vesnicemi. Křenovice se 13 lány a 20 usedlostmi patřily k největším vesnicím v panství.
Pražský arcibiskup Kundrát z Vechty v důsledku špatného hospodaření zastavil panství včetně Křenovic Janu ze Sobětic ( 20.8.1415) a následující rok propadla zástava definitivně.
Křenovice se zpět vrací do majetku pražského arcibiskupství po bitvě na Bílé Hoře, kdy císař Ferdinand II. předal vltavskotýnské panství jako celek. V majetku pražského arcibuskupství zůstaly Křenovice až do roku 1848.
Podle dokumentu „Soupis podle víry“ z roku 1651, žilo v Křenovicích v tomto roce pouze 44 lidí starších deseti let. Je zde uveden krčmář Tomáš Novák se ženou Kateřinou a synem Tomášem, dále pak kovář Mikoláš s ženou Kateřinou. V obci tehdy bylo 5 sedláků: Tomáš Máša, Vít Kašpar, Jiřík Pletka, Jan Polívka, Ondřej Panka a dále 4 chalupníci: Zikmund Hejtmánek, Jan Pitelka, Jiří Neřád a Vít Kučerů.
V moderní době měly Křenovice nejvíce obyvatel koncem 60.let 19. století, kdy zde žilo 562 Křenováků (při sčítání v roce 1869). Většina obyvatel se živila zemědělstvím. Před první světovou válkou k větším statkům patřily ty usedlosti, které měly také koňské potahy. K nim patřily statky sedláků Slámy (č.p.3), Bartůňka (č.p.6), Boušky (č.p. 17), Bendy (č.p.19), Hubala (č.p. 20), Pytelky (č.p. 32) a Hesouna (č.p. 34).
V tomto domě č.p.65 se narodil v roce 1907 básník Josef Kostohryz
Stará chalupa Štofflova v Křenovicích
Ze současnosti
Starostou obce je Josef Hrůza a jeho zástupce Milan Průža. Knihovnu vede Bohumila Štofflová. Obecní kroniku píše Jana Hořejší ml. O webové stránky se stará Olga Kolísková.
V obci funguje Sbor dobrovolných hasičů, jehož starostou je Milan Průža a velitelem Roman Moravec.
Bohatou kulturní a občanskou činnost vyvíjí občanské sdružení „Křenovické sluníčko“. Předsedkyní sdružení je Pavla Prokopová.
V oblasti myslivosti zde působí myslivecký spolek „Jížina“, který sdružuje křenovické a podolské myslivce. Jeho předsedou je Jan Matulka.
V obci funguje obecní hostinec "U Jany Hořejší" s letním přístřeškem. Paní Jana Hořejší zde pořádá během roku mnoho akcí. K hostinci přiléhá i prodejna zakladních potravin. V obci bylo postaveno oplocené dětské hřiště na nohejbal a volejbal a vedle něho upraven dětský koutek s prolézačkami. Stará hospoda „U Tlapů“ je rekonstrukci.
Památky
Z historických památek je možno jmenovat kapli Panny Marie, která byla postavena křenovickými občany v 70. letech 19. století. Zvon na kapličce, na němž je odlit letopočet 1874, je původní. Za první světové války byl zvon ukryt křenovickými občany před exekucí v lese. Za druhé světové války jej Němci sice odvezli, ale pro Křenovice jej zachránil pan Jaroslav Kabele (č.p.69), který po zvonu pátral, našel v pražském skladu a se slávou přivezl zpět domů. Před kaplí stojí památník padlým z I. sv. války s plaketou T.G. Masaryka. Z dalším pamětihodností je možno jmenovat Boží muka svatého Jána, které můžete najít před rodným domem básníka Josefa Kostohryze ( č.p. 65), který se zde v roce 1907 narodil. Boží muka „Svatá Trojice“ se nacházejí v lese „Na Bruse“. Za zmínku určitě stojí i tři kamenné kříže ze 60. let 19. století, které byly postaveny panem Josefem Bouškou (č.p. 17 – první velitel SDH) u cest vedoucích z Křenovic.